Canisterapie

Cindy v pracovním

Cindy v pracovním

Mým impulzem pomáhat lidem za pomoci psa byla kniha Záchranáři od Samathy Glenové a Mary Pesaresi, kterou jsem četla v roce 1999, kdy jsem byla jako au-pair v Německu. Tato kniha mne velmi ovlivnila a já jsem celý pobyt v cizině přemýšlela ,jak mít psa, který by pomáhal lidem. Vše má ale svůj vývoj a dobrý nápad potřebuje čas a prostor na realizaci. Původně jsem chtěla štěně do předvýchovy. O štěně jsem se měla starat jeden rok a pak jej socializované vrátit organizaci, která by mi jej svěřila do péče. Následně by se pes cvičil jako pes pro nevidomé osoby. Neuměla jsem si však představit vrácení štěněte zpět po roce života s ním. Chtěla jsem tím nějakým způsobem pomoci podobným organizacím jako jsou například Pomocné tlapky. Později jsem se dostala ke canisterapii. Byla to možnost mít vlastního psa a s jeho pomocí pomáhat.

Border Collie CINDAHOPE Aibara je má vysněná „borderka“, které říkám jednoduše Cindy. Je temperamentní, jemná a nesmírně empatická. Narodila se 1. 3. 2006 v Hrádku nad Nisou. Její psí máma ADELAIDE Czech Highland a táta DANTE Darley Arabian jí vtiskli ty správné vlohy i pro canisterapii. Její psí strýc je vycvičen jako vodící pes. U borderek je to spíše výjimečné, ale v poslední době jsou stále častěji viděny jako terapeutičtí psi, asistenční nebo vodící psi. U canisterapie je výběr plemen hodně široký. Od malých pudlíků, přes borderky až po leonbergery. Já jsem si vybrala borderku pro její všestrannost. Chtěla jsem psa na dlouhé procházky, projížďky na kole, běžky a na jízdu na bruslích. To vše Cindy hravě zvládá a ještě jí to baví. Samozřejmě nejvíce je spokojená u pasení oveček, ke kterému má jako ovčácký pes největší vlohy. Je to její přirozená činnost. Border Collie je ovčácký pes, který se stal psem společenským.

V roce 2008 jsem se Cindy úspěšně složila canisterapeutické zkoušky. Od září téhož roku jsme začaly docházet jako canisterapeutický tým do centra rehabilitace osob se zdravotním postižením Arpida v Českých Budějovicích. Pomocnou silou byly pro nás studentky Jana a Zdeňka.  Pomáhaly nám jako dobrovolnice. Chci jim tímto  poděkovat za jejich lásku, energii a čas. Na starost jsme měly 6 chlapců – Tomáše, Peťu, Ládíka, Nikiho, Marulku a Luboška. Do Arpidy chodíme stále, ale od října 2009 jsme se Cindy zůstaly na kluky v naší třídě samy. Nenašly jsme všechny ten správný termín naší společné canisterapie. Naštěstí je ve třídě dostatek vstřícných a empatických lidiček – učitelek a učitelů jako je Hanka, Lenka, Pavla a Pavel.  Nyní je v naší třídě místo Pavla, Petr. Ke klukům nám přibil Filip s Kevinem a Marulka odešel do jiné třídy. Se Cindy docházíme 1x v týdnu vždy v pátek v 10 hodin na 1-2 hodiny. Canisterapie probíhá formou AAT -  (Animal Assisted Therapy – zvířaty asistovaná terapie).

Kdy už paničce skončí ten seminář?

Kdy už paničce skončí ten seminář?

Příklady léčebných cílů AAT programu:

V oblasti tělesné: zlepšení jemné motoriky, zlepšení sebeobsluhy, zlepšení obratnosti (kolečkové křeslo), zlepšení rovnováhy, uvolnění spasmů atd.

V oblasti mentální: zvýšení verbální interakcí, jak mezi členy skupiny tak při individuálním kontaktu, zlepšení schopnosti koncentrace, potlačení negativistických pocitů, snížení projevů agrese, redukce úzkosti a osamělosti, zvyšování sebeúcty a sebedůvěry, smysluplné a hodnotné trávení volného času.

V oblasti vzdělávání: rozšiřování slovní zásoby, zlepšení činnosti dlouhodobé i krátkodobé paměti, rozvoj sociálního cítění, zlepšení abstraktního vnímání, orientace v prostoru, trénování dílčích činností jako jsou čísla, barvy, tvary.

V oblasti motivace: zlepšení zapojení do skupinových aktivit, zlepšení interakce s druhými klienty, ošetřovateli, rodiči atd., zvýšení spolupráce na léčbě.

Dagmar Ďuchová, leden 2010 (Příklady léčebných cílů AAT programu byly převzaty z webových stránek www.canisterapie.org)

Aktuality z canisterapeutické činnosti a fotografie

1. máje 2010  se konalo v pořadí 6. bienále a 14. festival snímků ze života osob s handicapem a z činnosti humanitárních organizací. Videofestival se konal v zámecké divadle Na Kovárně v Poděbradech pod záštitou starosty města Ing. Jozefa Ďurčanského.

Snímky, které porota vybrala byly oceněny diplomem a soškami „zlatých“ ALBERTŮ. Cenou starosty města byly “Křišťálové oplatky“ z místních skláren. Dodávám, že sošky „zlatého“ ALBERTA, podobné Juliu Satinskému, (který jako kmotr festivalu obdržel sošku první a prohlásil, že je pro něj cennější než Oskar), byly rovněž skleněné, ze známé severočeské sklářské huti firmy AJETO s.r.o. v Lindavě, která je mimo jiné i tvůrcem cen THALIE.

Z naší canisterapeutické činnosti vznikl v roce 2009 krásný snímek a protože byl porotou vybrán, jeli jsme i my pro cenu. Autorem snímku je paní Hana Fillová a společně s dětmi z Arpidy vyrazili už v pátek, my přijely se Cindy až v sobotu. Počasí nám přálo a prostory zámeckého divadla celou atmosféry jen podtrhovaly. Cindy musím pochválit, vydržela celou dobu až do 17 hodin ležet pode mnou a trpělivě čekat. Svou cenu, kostičku s mašlí, si dokázala převzít sama a odnesla si ji jako kořist pod sedadlo. Tam ji pak další hodinu vytrvale ohlodávala. Příjemný čas strávený prohlížením fotografií přeje Dagmar Ďuchová se svou Cindy.

Fotogalerie z videofestivalu 1. 5. 2010